Členové výpravy byli pouze čtyři a to JIrka, Vítek , Martin a já (BJ),.Cílem této vypravy bylo, mimo jiné, dobýt vrchol "Dachu" , ale hlavně vyzkoušet nové vybavení (sněžnice, mačky, membranové bundy,boty...) před květnovou výpravou na Blanc a také nasbírat nové zážitky ...
Vyrazili jsme z Brna od Tesca ve čtvrtek večer a jeli plně naloženým autem na Vídeň, Linc, Gmunden, Bad Ischl, Gosau. Vše probíhalo vice méně v klidu i vyhnout centru Vídně se nám podařilo. Těsně po půlnoci jsme dorazili na parkoviště u dolního Gosausee. Rozložili jsme karimatky přímo na asfaltu a uložili jsme se ke spanku. Jen co se nám podařlo usnout, tak nás vzbudilo přijíždějící auto.Jaké bylo naše překlapení, když jsme zjistili, že auto má českou espézetku a i posádka auta překvapivě mluvila česky...
Ráno jsme naložili bagáž na záda a vyrazili vzhůru. Nejprve okolo dolního Gosauského jezeza a pak dál okolo horního Gosausee. Poněkud nás vyděsilo, že hned nad horním jezerem je souvislá vrstva sněhu. A naši kolegové , kteří vyrazili stejnám směrem, neměli sněžnice zatímco my jo. To se ukázalo pozdějí jako rozhodující. Hodně unavení, ale štastni jsme uviděli v sedm večer AdamekHutte a v půl osmé jsme do ní nakonec i dorazili. Byla prázdná, ale naštěstí otevřené. Kolegové z čech to museli vzdat... Takže jsme se najedli a vyrazili do spacáků, Bylo nám fajn to jo, ale byli jsme docela unevení, pokud můžu mluvit i za kluky... ja osobně byla unavené dost (ještě před týdnem jsem brala antibiotika, takže se nedalo divit, že nejsem úplně v kondici...)
Další den (v sobotu) jsme vstali a nalehko jsme vyrazili přes ledovec Gosaugletcher k vrcholu, pomale se začínala v údolí vařit mlha a za chvili zahalila celý vrchol, ledovec i vše poda námi. Nahoru jsme nakonec dorazi jem tři ze čtyř členů výpravy, Martin už za takového počasí na vrchlu byl a tak si říkal, že znovu už tam za těchto okolností být nemusí. My tři (Vítek , Jirka a já) jsme se vydali navrchol a Martin šel pomale zpět na chatu. To se nakonec ukázalo jako naše štěstí. Mlha zhoustla a my se vraceli na chatu jen podle stop ve sněhu, které Martin udělal díky tomu, že se zlomila sněžnice a tedy musel jít pouze v botách... Nebylo vidět zjednoho konce lana na druhý a to jsme byli navázaní tak po 12metrech. Chatu jsme konečně našli, div jsme doní nevrazili.. Uvařili jsme baštu a uložili se ke spánku. Společnost nám pro tentokrát dělal rakouský skialpový pár, který si v té mlze netroufli jet zpět. Utuži jsme vztahy "šnapsem" a v dobré náladě se uložili ke spánku.
Probudili jsme se do jasného, ale chladného rána, viditelnost byla excelentní... škoda, že už jsme se museli vrátit... sestup k parkovišti byl na namrzlém sněhu o ústa, ale mačky to zvládli. Jen občas padající laviny na okolních kopcích narušovali jinak idylickou atmosféru... K autíčku jsme tedy dorazili asi kolem jedné hodiny , "zcivilizovali jsme" se a vyrazili k Brnu. V pořdku jsme se vrátili někdy k večeru do Brna...
B
Náhledy fotografií ze složky Dachstein, 17. - 20. Duben 2008